|
|
Výuka kolonialismu na českých školách
Landsmann, Jiří ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sixta, Václav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku kolonialismu. Nejedná se však o teoretickou práci. Hlavní cíl této práce spočívá v rozebrání výuky samotného tématu na českých základních školách. Práce by se dala rozdělit do tří pomyslných částí. V první části práce je charakterizována metodologie diplomové práce, s ní související koncepty historického myšlení a pojetí kolonialismu v historiografii. Na tuto část navazuje druhá část. V té je charakterizováno, jakým způsobem s tématem kolonialismu pracují učebnice, weby a rámcový vzdělávací program pro základní školy. V poslední části práce je popsán výzkum, který provedl autor této práce. Ten spočíval v návštěvě několika základních škol, kde provedl rozhovory s vyučujícími a sledoval samotnou výuku. Jak už se zmínilo, práce vychází z konceptů historického myšlení. Předpokladem je, že téma bude problematické a bude směřovat k tomu, aby k němu vyučující i žáci zaujali určitý hodnotový postoj. Dále je téma sledováno z konceptu příčin a důsledků a dobových perspektiv.
|
|
|
Historické učivo v primární škole
Šulcová, Jana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o historickém učivu v primární škole a hledá možnosti, jak ho efektivně vyučovat. Jejím cílem je provést analýzu vzdělávacích cílů historického učiva primární školy. V úvodu se věnuje otázce, proč by historie měla být součástí výuky na 1. stupni základní školy. Dále práce porovnává pojetí historického vzdělávání na primární škole v našich podmínkách s koncepcemi států, jejichž cíle a metody historického myšlení jsou pro nás inspirující. Na základě zjištění a doporučení domácích i zahraničních výzkumů jsou v empiricko-didaktické části diplomové práce navrženy výukové lekce k vybranému tématu historického učiva se zřetelem na diagnostiku a rozvoj historického myšlení. Navržené lekce byly realizovány ve 2. ročníku základní školy. Na závěr každé lekce je zhodnocení efektivity navržených postupů prostřednictvím rozboru pracovních listů a porovnáním výsledků vstupní a výstupní myšlenkové mapy i křídového mluvení. Celý soubor lekcí je vyhodnocen pomocí rozboru závěrečných hodnotících listů žáků.
|
|
|
Historické myšlení žáků primární školy
Kopecká, Karolína ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
HISTORICKÉ MYŠLENÍ ŽÁKŮ PRIMÁRNÍ ŠKOLY Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o historickém myšlení žáků primární školy. V začátku se věnuje vývoji vyučovacího předmětu vlastivěda u nás, dále uvádí psychologická východiska historického myšlení a představuje významné české a zahraniční práce prezentující výzkumy v této oblasti. V diplomové práci je vylíčen průběh kvalitativního výzkumu, který zjišťoval schopnosti historického myšlení žáků 5. ročníku základní školy, především jejich porozumění historii. Součástí provedeného výzkumu je vypracování čtyř vyučovacích jednotek vlastivědy obsahujících speciální úlohy. V závěru je zkoumán vliv těchto speciálních úloh na historické myšlení žáků. Navrhované metody práce mají být nejenom zdrojem inspirace pro učitele, ale také nabízenou cestou rozvoje historického myšlení žáků 1. stupně základní školy. Klíčová slova: historické myšlení, historický výzkum, evidence a artefakty, dítě jako historik, výzkumná otázka, vlastivěda Vedoucí diplomové práce: Ing. Michaela Dvořáková Autor diplomové práce: Karolína Kopecká Studijní obor: učitelství pro 1. stupeň ZŠ Forma studia: prezenční Diplomová práce dokončena: červen, 2012
|
|
|
Současné učebnice dějepisu jako prostředek k rozvíjení historického myšlení žáků základních škol - příklad Velké francouzské revoluce
Tomčíková, Eva ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pinkas, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce zkoumá zpracování tématu Velké francouzské revoluce ve třech vybraných učebnicích, korespondujících pracovních sešitech a případně metodických příručkách pro české základní školy (učebnice od nakladatelství Fraus, Nová škola a od Státního pedagogického nakladatelství), a to skrze tří ze šesti konceptů historického myšlení určených Petrem Seixasem. Vybrané koncepty jsou: (identifikovat) kontinuitu a změnu, (analyzovat) příčinu a důsledek a (zaujmout) historickou perspektivu. Práce obsahuje část teoretickou (kapitoly o historické gramotnosti, badatelské výuce, šesti konceptech historického myšlení, vymezení tématu Velké francouzské revoluce a jeho zpracování v historiografii, významu učebnic ve výuce) a praktickou (analýza a srovnání vybraných učebnic, pracovních sešitů a metodických příruček dle třech vybraných konceptů historického myšlení, návrh vlastní lekce na dané téma v rozsahu tří vyučovacích hodin zaměřené na rozvíjení historického myšlení žáků v oněch třech vybraných konceptech historického myšlení). Vzhledem k současnému stavu výzkumu učebnic dle Seixasových konceptů, který je velmi limitovaný, je metodika a výzkumné otázky vytvořena nově a do určité míry experimentálně. Výsledkem zkoumání této diplomové práce je fakt, že dané učebnice pro rozvoj historického myšlení žáků...
|
|
|
Panelové sídliště a jeho didaktické využití ve výuce dějepisu
Jahelková, Kateřina ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pinkas, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje didaktickému využití tématu panelových sídlišť ve výuce dějepisu s ohledem na rozvoj historického myšlení. První část je teoretická a zabývá se historickým vývojem bytové výstavby v Československu ve světovém kontextu. Druhá část zpracovává metodická východiska pro přípravu výukového materiálu s ohledem na závazné kurikulární dokumenty a prezentuje příklady didaktického využití tohoto tématu v historickém vzdělávání. Dále jsou podrobněji promýšlena možná východiska využití tématu panelových sídlišť k rozvoji historického myšlení. Třetí část představuje přípravu výukové lekce, která byla realizována v listopadu 2021 na Základní škole Korunovační v Praze. Výuková lekce byla vytvořena pro účely této práce na základě rozvoji šesti hlavních konceptů historického myšlení. Práce prokázala využitelnost tématu panelových sídlišť ve výuce dějepisu, ale také poukázala na limity zvolené metody, zejména na potřebu postupného rozvíjení konceptů. KLÍČOVÁ SLOVA výuka dějepisu, panelové sídliště, historické myšlení, badatelská výuka, 20. století
|
|
|
Srovnání didaktického potenciálu rakouských a českých učebnic dějepisu na příkladu vybraných dějinných událostí
Hrabáková, Simona ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pinkas, Jaroslav (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat a srovnat didaktický potenciál českých a rakouských učebnic dějepisu s ohledem na jejich ukotvení ve vzdělávacím systému a práci s historickým myšlením a historickou gramotností, obecně s rozvíjením klíčových kompetencí žáků. Práce zohledňuje rozdílnost ve vzdělávacích systémech obou zemí, učebních osnovách a celkově pracuje s cíli, které si moderní výuka dějepisu klade. Srovnání je provedeno na dějinných událostech, které tyto dvě země spojují, a jádrem práce je analýza zpracování těchto témat z hlediska cílů badatelské výuky. Výstupem práce je konkrétní výuková jednotka, která pracuje s českou i rakouskou učebnicí a snaží se postihnout hlavní teze moderní didaktiky dějepisu. Klíčová slova Učebnice, výuka dějepisu, Česká republika, Rakousko, badatelská výuka, historické kompetence, historická gramotnost
|
|
|
Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla
Pazderský, Roman ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Roman PAZDERSKÝ, Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla, rigorózní práce, FF UK, Praha 2013 Předkládaná rigorózní práce je pokusem exponovat téma stylu významného českého historika Jaroslava Golla (1846-1929). Metodologickým východiskem práce je pojetí analýzy stylu jako jedné z možných cest k porozumění Gollovu historickému myšlení. Gollův styl, chápaný jako vnější projekce či odraz hlubinných obsahů historického myšlení dějepisce, vede autora této práce k detailním úvahám nad skutečnou povahou Gollova myšlení o dějinách a dějepisectví, která se mnohdy ocitá v evidentní kolizi se stereotypní představou o Gollově rigidním historiografickém "pozitivismu". Úsilím autora je přinést na základě pečlivého rozboru Gollových textů (včetně dochovaných záznamů z jeho univerzitních přednášek) kvalifikovanou výpověď zejména o nepozitivistických momentech Gollova historického myšlení, které jsou v jeho tvorbě reprezentovány jednak způsobem Gollova přístupu k historickým tématům a jednak tzv. "symptomatickými rysy Gollova dějepisného stylu". Tím se zároveň otevírá mnohem širší otázka nad adekvátností pojmu "pozitivismus" jakožto paušálního označení myšlenkové orientace "gollovského dějepisectví".
|
|
|
Nejednoznačnost ve výuce historických témat na 1. stupni ZŠ
Matějová, Veronika ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce Nejednoznačnost ve výuce historických témat na 1. stupni ZŠ popisuje pojetí výuky zaměřené na rozvoj schopnosti žáků vnímat a reflektovat nejednoznačnost výkladu dějin. K nejednoznačnosti vede skrze historické skutečnosti týkající se Mistra Jana Husa. Jejím cílem je navrhnout postup práce s nejednoznačností pojetí historických skutečností, následně reflektovat jeho realizaci a popsat návrhy na úpravy pro další práci. Nejprve se věnuje důležitosti zájmu o historii, proměnám výuky historie v primární škole, historickému myšlení, paměti a multiperspektivitě. V praktické části navrhuje postup práce s nejednoznačností historie. Dále popisuje a reflektuje výuku realizovanou se skupinami žáků primární školy. Následně analyzuje a interpretuje žákovské výstupy. Na závěr jsou navrženy možné úpravy vyučovacího postupu tak, aby v co největší míře podněcoval interpretační a argumentační schopnosti žáků, jejich historické myšlení a rozvíjel schopnost vnímat a reflektovat nejednoznačnost dějin.
|
|
|
Práce s pamětníky ve výuce historie na primární škole.
Tomanová, Kamila ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Klíčovým tématem této práce je podpora a rozvoj mezigeneračních vztahů a učení mezi žáky mladšího školního věku a seniory. U vyučování vlastivědy v tradičním pojetí se objevují dva zásadní problémy. V prvé řadě jde o to, že děti se učí dějinám pomocí abstraktních pojmů, které jim mnohdy nejsou jasné. Na to se váže další problém, kdy je výklad pro žáky málo konkrétní, neumí si některé historické situace představit. Právě v tomto nám mohou pomoci vzpomínky pamětníků, díky kterým si děti mohou výklad dějin přiblížit. Proto je v současném školním vzdělávání potřebné najít a užívat takový způsob vyučování historie, který žáky zaujme. Tím se podnítí jejich zájem o minulost natolik, že budou sami mít snahu o další vzdělávání na toto téma. Díky tomu mohou získat různé úhly pohledu na historii jejich rodiny, místa bydliště i širších souvislostí českých dějin. Vnitřně motivovaný zájem žáků je tím, čeho chceme při výuce dosáhnout. Pomocí činností, které žáky aktivizují, můžeme cílit na rozvoj kritického myšlení při výuce historie. První část práce se zabývá teoretickými poznatky autorů, kteří se danými tématy zabývali. Jde o koncept paměti se všemi jejími aspekty, historické myšlení a jeho utváření, psychologický vývoj dítěte, mezigenerační vztahy, mezigenerační učení a metody orální historie s ohledem na...
|
|
|
Téma středověk v rámci historického učiva vzdělávací oblasti člověk a jeho svět
Kubelková, Kristýna ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce "Téma středověk v rámci historického učiva vzdělávací oblasti člověk a jeho svět" se zabývá problematikou rozvoje historického myšlení dětí a využitím historického myšlení ve výuce, která se zaměřuje na období středověku na 1. stupni ZŠ. Teoretická část se věnuje historickému vývoji a rozboru tematické oblasti Člověk a jeho svět, která je obsažena v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a porovnává ho s pojetím historických témat na prvním stupni vybraných zahraničních kurikul. Dále se teoretická část věnuje historickému myšlení a teoriím vývojové psychologie. Praktická část práce popisuje přípravu a realizaci tematického celku, který se zabývá obdobím Přemyslovců. Tematický celek si klade za cíl rozvoj kompetence historického myšlení. K jeho rozvoji slouží dílčí cíle, které se zaměřují na práci se zdroji, na různou interpretaci historických událostí, a také na prohloubení vztahu žáků k historii. V závěru praktické části je tematický celek zhodnocen. KLÍČOVÁ SLOVA historické myšlení, Člověk a jeho svět, zahraniční kurikula, tematický celek, Přemyslovci, mladší školní věk
|
host ::
RSS.